Hyoton - Haku

Japonština

100 je Hyaku 百(čteme hjaku)

Čísla od 11 do 19 vytvoříme pomocí slovíčka "Juu" (džú), tedy deset, které jednoduše přidáváte před zvolené číslo.

Juu-ichi je 11 (džú-iči)　十一
Juu-San je 13 (džú-san)　十三
Juu-Go je 15 (džú-go)　十五
Juu-Kyuu je 19 (džú-kjú)　十九
Atd.

Číslovky 20,30,40,50 apod. tvoříme opět slovíčkem "Juu" tentokrát ale ZA číslem.
Ni-Juu je 20 (ni-džú)　二十
Yon-Juu je 40 (jon-džú)　四十
Roku-Juu je 60 (roku-džú)　六十
Atd.

Další čísla vytvoříme pomocí tvarů desítkové soustavy, ke kterým přidáme vhodnou koncovku v podobě čísla.
Hachi-Juu-San je 83 (hači-džú-san)　八十三
San-Juu-Ichi je 31 (san-džú-iči)　三十一
Nana-Juu-Go je 75 (nana-džú-go)　七十五

Update
Stovky
100 se řekne HYAKU, další se tvoří tak, že dáme číslici a za to slovo HYAKU. Pozor na nepravidelné čtení.
100 - Hyaku 百
200 - Ni Hyaku 二百
300 - San Byaku 三百
400 - Yon Hyaku 四百
500 - Go Hyaku 五百
600 - Roppyaku 六百
700 - Nana Hyaku 七百
800 - Happyaku 八百
900 - Kyuu Hyaku 九百 (kjúhjaku)

Příklady
352 - San Byaku Go Juu Ni (sanbjaku godžú ni)
666 - Roppyaku Roku Juu Roku (roppjaku rokudžú roku)

Tisíce
1000 se řekne SEN nebo CHI (či)　千. V počítání se ale používá to SEN.　Opět se použije číslovka + slovo SEN.
1000 - Sen 千
2000 - Ni Sen
3000 - San Zen (pozor na nepravidelné čtení!!)
4000 - Yon Sen
atd...

Desetitisíce
Japonci mají i speciální slovo pro 10 000. To je MAN 万.
10 000 - Ichi Man
20 000 - Ni Man
30 000 - San Man
atd...

Příklady:
15 444 - Ichi Man Go Sen Yon Hyaku Yon Juu Yon
57 831 - Go Man Nana Sen Happyaku San Juu Ichi
100 000 - Juu Man (džú man) Deset Desetitisíců
1 000 000 - Hyaku Man = Sto Desetitisíců

Používání Wa a Mo :

Nejdřív pár frází a slovíček, aby bylo na čem stavět.
Takže:
Watashi - Já 私　(čteme wataši)
Anata - Ty　あなた
Wa - は　označení tématu věty.　
Ka - Tázací partikule か.
Desu - です　V tomto případě něco jako "být" (čteme desu nebo des)
Watashi wa Hanako desu. - Jsem Hanako. 私は花子です。
Anata wa gakusei desuka? - Jsi student?　あなたは学生ですか。
Watashi wa chekojin (čekodžin) desu. - Jsem čech.　私はチェコ人です。

Mo - Také も
A teď ke gramatice. Není to nic složitého.
Pokud chcete říct například "také jsi student", tak místo Wa prostě dáte Mo.
Nic komplikovaného.
Pár příkladů:

Watashi mo Hanako desu. - Také jsem Hanako. 私も花子です。
Anata mo gakusei desuka? - Také jsi student?　あなたも学生ですか。
Watashi mo chekojin desu. - Také jsem čech.　私もチェコ人です。

Zápor se tvoří tak, že DESU です nahradíme za DEWA ARIMASEN ではありません. WA se i zde píše hiraganou slabikou HA は. Lze také použít JA ARIMASEN じゃありません　(čteme „dža arimasen“), což je méně formální. Tento druh záporu funguje pouze pro podstatná jména. Nejlépe se to pochopí na příkladech.

Kladná věta: Já jsem ninja
Watashi wa ninja desu. 私は忍者です

Záporná věta: Já nejsem ninja
Watashi wa ninja dewa arimasen. 私は忍者ではありません
Watashi wa ninja ja arimasen. 私は忍者じゃありません

Místo WA lze použít i MO, pak to má význam buď „také“ nebo něco jako „ani“.
Boku MO baka ja arimasen. 僕も馬鹿じゃありません。Já také nejsem blbec (Ani já nejsem blbec).

Další příklady:
Naruto wa hokage dewa arimasen. ナルトは火影ではありません。 Naruto není Hokage.
Sakura mo hokage dewa arimasen. さくらも火影ではありません。 Ani Sakura není Hokage.
Nihongo wa kantan ja arimasen. 日本語は簡単じゃありません。 Japonština není jednoduchá.

V příští lekci si dáme kombinování podstatných jmen pomocí partikule NO の.

Partikule No :

Následují příklady:
Konoha NO ninja – Ninja z Konohy (Listový ninja) 木ノ葉の忍者
Sakura-chan NO chikara – Síla Sakury-chan さくらちゃんの力
Watashi NO kazoku – Moje rodina 私の家族
Tomodachi NO sensei – Kamarádův učitel 友だちの先生
Kinyoubi NO asa – Páteční ráno 金曜日の朝

Lze takto kombinovat více podstatných jmen najednou. Příklady:
Boku NO nihonjin NO gaarufurendo – Moje japonská přítelkyně. 僕の日本人のガールフレンド
Naruto NO oiroke NO jutsu – Narutova perverzní technika. ナルトのおいろけの術

Ve větách používáme naprosto normálně:
Boku wa daigaku no gakusei desu. Jsem student univerzity (daigaku = univerzita, gakusei = student)　僕は大学の学生です。
Sensei no kuruma wa takai desu. Učitelovo auto je drahé. (kuruma = auto) 先生の車は高いです。

V příští lekci si dáme zájmena.

Ukazovací zájmena : 

V této lekci se naučíme ukazovací zájmena.
Ukazovací zájmeno KORE これ
Kore znamená „to“ nebo „tohle“ a ukazujeme tím na věci, které jsou blízko osoby, který větu říká.
Ukazovací zájmeno SORE それ
Sore znamená „to“ nebo „tamto“ a ukazujeme tím na věci, které jsou blízko osoby, která poslouchá, nebo na věci, kterou jsou zhruba stejně daleko od obou osob.
Ukazovací zájmeno ARE あれ
Are znamená „támhleto“ a ukazujeme tím na věci, které jsou daleko od obou hovořících lidí.
Tato zájmena se moc nepoužívají pro ukazování na lidi.

Příklady:
Osoba 1: Kore wa pen desu ka. Tohle je pero? これはペンですか。
Osoba 2: Ie, sore wa enpitsu desu. Ne, to je (obyčejná) tužka. いえ、それはえんぴつです。

Osoba 1: Are wa kazan desu ka. Támhleto je sopka? あれは火山ですか。
Osoba 2: Hai, are wa kazan desu. Ano, je to sopka. はい、あれは火山です。

Osoba 1: Sore wa obentou desuka? To je tvoje sváča? それはお弁当ですか。
Osoba 2: Hai, kore wa boku no obentou desu. Ano, to je moje sváča. はい、これは僕のお弁当です。

Často se potřebujeme zeptat, co je co. Od toho slouží zájmeno NAN nebo NANI (oboje psáno 何), které znamená CO.

Příklady:
Osoba 1: Kore wa nan desu ka. Co je tohle? これは何ですか。
Osoba 2: Sore wa katana desu. To je meč. それは刀です。

Osoba 1: Are wa nan desu ka. Co je támhleto? あれはなんですか。
Osoba 2: Are wa sake desu. To je chlast. あれは酒です。

Když bychom mluvili s kamarády, můžeme zkrátit otázku pouze na Kore wa nani? これは何？, což ale není zdvořilé. V tomto případě se nepoužívá tázací partikule KA, a tak i Japonci píšou otazník.

Slovesa MASU :

Japonština má velice složitý systém zdvořilosti. Tvary sloves a přídavných jmen musíme vybírat podle toho, s kým zrovna mluvíme. Jinak se mluví s kamarádem, jinak se staršími spolužáky, jinak s učiteli a nadřízenými. V češtině máme obecně tykání a vykání, kdežto japonština má tři druhy. Vše, co jste se v předchozích lekcích dozvěděli, spadá do prostřední kategorie uctivosti, což lze docela dobře použít pro kamarády i nadřízené, je to takové neutrální. Z tohoto důvodu budou teď všechna slovesa uváděna ve tvaru středně uctivém. Středně uctivý tvar poznáte tak, že na konci věty je DESU です nebo sloveso ve tvaru MASU ます, o kterém si popovídáme v dnešní lekci. (Pozn. Všimněte si, že například Rock Lee mluví zásadně v tomto středně uctivém tvaru s kýmkoliv, např. i se svými nepřáteli. Narozdíl od něj Naruto mluví neuctivě s kýmkoliv, včetně Tsunade, Kakashiho a dalších.)

Sloveso ve tvaru MASU vyjadřuje přítomný čas nebo budoucnost podle toho, jaké časové určení použijete. Tento tvar většinou nenajdete ve slovníku, protože se nejedná o infinitiv, proto ke každému novému slovesu budu psát v závorce i tvar, který naleznete ve slovníku. Vysvětlení základního tvaru (infinitiv, slovníkový tvar) bude někdy v budoucích lekcích.

A teď konečně ke gramatice.
Sloveso se vždy skládá z kořene + koncovky MASU a věta se s ním tvoří takto:
Podmět WA は určení času + sloveso ve tvaru MASU ます.
Watashi wa ashita kimasu. Zítra přijdu. 私は明日来ます。
Imouto wa ima nemasu. Moje mladší sestra teď spí. 妹は今ねます。
Naruto-kun wa tabemasu. Naruto-kun jí. ナルトくんは食べます。
Tsunade-sama wa asatte nomimasu. Tsunade-sama bude pozítří pít. つなで様はあさって飲みます。
Boku wa utaimasu. Já budu zpívat. 僕は歌います。
Možná jste si všimli, že sloveso nemění svůj tvar podle osob, je tedy stejné pro Já, Ty, On, Ona, Ono, My, Vy, Oni, Ony i Ona. Není třeba se tedy učit spoustu tvarů, které mame v češtině nebo např. ve francoužštině.

Zápor sloves se tvoří velmi jednoduše, stačí nahradit MASU ます za MASEN ません.
Příklady:
Watashi wa ashita kimasen. Já zítra nepřijdu. 私は明日来ません。
Boku wa ashita dekakemasen. Zítra nikam nejdu. 僕は明日出かけません。

Malý slovníček sloves (+ slovníkový tvar):
kimasu (kuru) – přijít 来ます
ikimasu (iku) – jít, jet 行きます
nemasu (neru) – spát 寝ます
tabemasu (taberu) – jíst 食べます
nomimasu (nomu) – pít 飲みます
utaimasu (utau) – zpívat 歌います
dekakemasu (dekakeru) – jít ven, vyrazit někam 出かけます
wakarimasu (wakaru) – vědět, rozumět 分かります
koroshimasu (korosu) – zabít 殺します
yasumimasu (yasumu) – odpočívat 休みます
kakimasu (kaku) – psát 書きます
yomimasu (yomu) – číst 読みます
odorimasu (odoru) – tančit 踊ります

V příští lekci si řekneme, jak ke slovesům připojit upřesňující informace, jako např. co jíme, kam jdeme, atd.

Partikule WO, HE :

V minulé lekci jsme měli základní info o slovesech, ale stále nevíme, jak ke slovesům připojovat předměty a příslovečná určení. V této lekci si to osvětlíme.

Partikule HE へ
Partikule HE (čte se pouze E) určuje směr chůze, jízdy, cesty atd.
Partikule WO を
Partikule WO (čte se pouze O) určuje předmět slovesa (v češtině 4. pád).

V japonštině se tyto partikule používají místo předložek a pádů v češtině. Partikule se dávají vždycky za slovo, ke kterému patří. Toto je veliký rozdíl oproti indoevropským jazykům, kde předložky dáváme vždy před slovo. Slova, za kterými následují partikule nijak nemění svůj tvar.

Použití je následující:
Podmět + WA + časové určení + směr nebo cíl cesty + HE + sloveso ve tvaru MASU
Podmět + WA + časové určení + předmět + WO + sloveso ve tvaru MASU.

Příklady HE へ:
Watashi wa ashita gakkou HE ikimasu. Zítra jdu do školy. 私は明日学校へ行きます
Kakashi-sensei wa eigakan HE hashirimasu. Mistr Kakashi běží do kina. かかし先生は映画館へ走ります。
Yamamoto-san wa ashita nihon HE kaerimasu. Pan Yamamoto se zítra vrací do Japonska. 山本さんは明日日本へ帰ります。

Příklady WO を:
Boku wa ramen WO tabemasu. Budu jíst ramen (Jím ramen). 僕はラーメンを食べます。
Otouto wa gyuunyuu WO nomimasen. Můj mladší bratr nepije mléko. 弟は牛乳を飲みません。
Tazuna wa sake WO nomimasu. Tazuna pije alkohol. たずなは酒を飲みます。
Watashi wa nihongo WO benkyoushimasu. Studuji Japonštinu. 私は日本語を勉強します。
Jiraiya wa tegami WO kakimasen. Jiraiya nenapíše dopis. じらいやは手紙を書きません。

Slovíčka:
Benkyoushimasu (benkyousuru) – Studovat 勉強します
Kaerimasu (kaeru) – Vrátit se (domů) 帰ります
Tegami – dopis 手紙
Hashirimasu (hashiru) – běžet 走ります
Eigakan – kino 映画館
Gakkou – škola 学校
Gyuunyuu – mléko 牛乳 [gjúnjú]

V příští lekci si dáme přesnější určení času, hodiny a dny v týdnu.

Čas :

Už jsme se setkali se základním určením času pomocí příslovcí času (teď, zítra, …). V této lekci se naučíme hodiny a dny v týdnu a několik dalších příslovcí času.

Časový údaj se do věty dává na místo podle schématu v předchozích lekcích. Uveďme si nejprve seznam časových údajů, některé už možná znáte:
ototoi – předevčírem 一昨日 (vyžaduje minulý čas slovesa, bude v dalších lekcích)
kinou – včera 昨日 (vyžaduje minulý čas slovesa, bude v dalších lekcích)
ima – teď 今
asa - ráno 朝
gozen - dopoledne 午前
hiru – poledne 昼
gogo – odpoledne 午後
ban - večer 晩
yoru – v noci (pozdě večer) 夜
ashita – zítra 明日
asatte – pozítří あさって
kesa – dneska ráno 今朝
konban – dneska večer 今晩
konshuu – tento týden 今週
kyou – dneska 今日
kotoshi – letos 今年
rainen – příští rok 来年
raishuu - příští týden 来週

Nyní se naučíme hodiny:
Japonci používají hodiny od 1 do 12, tzn. neříká se například „Přijdu v 15 hodin“. Slovo „hodina“ se japonsky řekne Ji (čteme dži) a „minuta“ se řekne Fun (někdy se trošku mění výslovnost, v tabulkách tučně). Časový údaj se tvoří takto:
Číslovka + JI + číslovka FUN.

Číslovky už umíte z 1. lekce.

Tabulky s časem:

Dny v týdnu naleznete zde: Měsíce a dny v týdnu.

Když ve větě chceme použít údaj s hodinou, dnem nebo měsícem, je třeba za tím použít partikuli NI に. A platí pravidlo, že nejdříve uvádíme delší časový údaj. Více v příkladech:
Ashita niji ni kaerimasu. Zítra ve dvě hodiny se vrátím domů. 明日２時に帰ります。
Konban rokuji nijuppun ni kimasu. Přijdu dnes večer v šest hodin 20 minut. 今晩6時20分に来ます。
Kesa hachiji juugofun ni asagohan wo tabemasu. Dneska ráno v 8:15 budu jíst snídani. 今朝8時15分に朝ごはんを食べます。
Konshuu no nichiyoubi ni sanji ni hatarakimasen. Tento týden v neděli ve tři hodiny nebudu pracovat. 今週の日曜日に3時に働きます。

Jak se ptát, kolik je hodin?
Nanji desuka. Kolik je hodin? 何時ですか。
Ichiji desu. Je jedna hodina. 1時です。

Slovíčka:
hatarakimasu (hataraku) - pracovat　働きます
asagohan - snídaně 朝ごはん

Minulý čas :

Zatím umíme říct, co budeme právě nyní nebo v budoucnu dělat, umíme ke slovesu připojit předmět a také umíme říct, kam půjdeme. Minulý čas však zatím neznáme. A od toho je tu dnešní lekce.

Minulý čas sloves ve střední uctivosti se v Japonštině tvoří celkem jednoduše. Vezme se sloveso ve tvaru MASU a koncovku MASU ます nahradíme za MASHITA ました (čteme MAŠTA). Zápor v minulém čase je také jednoduchý. Za sloveso v záporu (končí slabikami MASEN ません) doplníme DESHITA でした (čteme DEŠTA).

Nezapomínejte, že se koncovky čtou MAŠTA a DEŠTA!

Příklady použití: Boku wa kinou anime wo mimashita. 僕はきのうアニメを見ました。
Včera jsem koukal na anime.

Kesa ramen wo tabemasen deshita. 今朝ラーメンを食べませんでした。
Dnes ráno jsem nejedl ramen.

Tomodachi wa senshuu gakkou wo yasumimashita. 友だちは先週学校を休みました。
Kamarád minulý týden nebyl ve škole.

Shukudai wo kakimasen deshita. 宿題を書きませんでした。
Nenapsal jsem domací úkol.

Watashi no heya wo soujishimasen deshita. 私の部屋を掃除しませんでした。
Neuklidil jsem svůj pokoj.

Kinyoubi ni resutoran he ikimashita. 金曜日にレストランへ行きました。
V pátek jsem šel do restaurace.

Chotto yopparaimashita. ちょっと酔っ払いました。
Trochu jsem se opil.

Slovíčka:
yasumimasu (yasumu) 休みます = odpočívat nebo chybět někde
gakkou 学校 = škola [gak-kó]
resutoran レストラン= restaurace
soujishimasu (soujisuru) 掃除します = uklízet [sódžišimasu]
chotto ちょっと = trochu
heya 部屋 = pokoj
shukudai 宿題 = domácí úkol [šukudai]
senshuu 先週 = minulý týden [senšú]
yopparaimasu (yopparau) 酔っ払います = opít se

Partikule DE :

Zatím víme, jak ke slovesu připojit předmět pomocí partikule WO を, jak určit směr pohybu pomocí partikule HE へ, ale stále nevíme, jak říci, kde jsme nějakou činnost prováděli. Tuto funkci má partikule DE で.

Partikule DE で slouží pro určení místa činnosti a stejně jako všechny ostatní partikule, i DE で se dává vždy za slovo. Má vlastně význam české předložky „v“. Použití je tedy následující: Místo činnosti DE で sloveso.
Vše se nejlépe pochopí na následujících příkladech:

Příklady:
Watashi wa gakkou DE nemashita. 私は学校でねました。Spal jsem ve škole.
Watashi wa daidokoro DE tabemashita. 私は台所で食べました。Jedl jsem v kuchyni.

Tuto partikuli lze samozřejmě použít i ve složitějších větách v kombinaci s ostatními partikulemi.
Příklady:
Boku wa kinou Ichiraku ramen DE Naruto wo mimashita. 僕は昨日一楽ラーメンでナ ルトを見ました。Včera jsem viděl Naruta v Ichiraku Ramenu.
Tomodachi wa ashita kaisha no paatii DE nihongo no uta wo utaimasu. 友だちは明日会社の パーティーで日本語の歌を歌います。Kamarád bude zítra na firemní párty zpívat japonskou písničku.

Když použijeme partikuli DE ve spojení se slovesem pohybu, tak znamená čím jsme se pohybovali.
Příklady:
Boku wa ashita Puraha he densha DE ikimasu. 僕は明日プラハへ電車で行きます。Zítra pojedu do Prahy vlakem.
Watashi wa Nihon he hikouki DE ikimasu. 私は日本へ飛行機で行きます。Do Japonska poletím letadlem.

Slovíčka:
daidokoro 台所 kuchyně
densha 電車 vlak [denša]
kaisha 会社 firma [kaiša]
nihongo 日本語 Japonština
paatii パーティー párty [pátí]
uta 歌 píseň
utaimasu (utau) 歌います zpívat
hikouki 飛行機 letadlo [hikóki]

Osobní zájmena :

Zájmeno JÁ patří mezi více používané a existuje od něj asi nejvíce verzí. Vysvětlíme si jejich použití v následujícím neúplném seznamu.

• Watashi: Dalo by se říct, že watashi je takové univerzální. Je akorát zdvořilé, ale zase né moc, abyste vypadali divně. Používají ho ve své řeči hlavně ženy a dívky ve formální i neformální mluvě, ale také dospělí muži ve formálnější mluvě. Když se zaposloucháte, tak uslyšíte, že Sakura, Hinata a ostatní holky v Narutu watashi používají.
• Boku: Toto „já“ používají hlavně kluci. Není vhodné pro ženy a dívky. V Naruto používají „boku“ hlavně Rock Lee, Akimichi Chouji a třeba také Sai.
• Ore: Tohle zájmeno je také určeno hlavně pro kluky. Používá se většinou v běžném hovoru mezi kamarády nebo při rozhovoru s někým méně důležitým (mladší osoba, podřízený atd.), protože dává najevo, že se jedná hlavně o vás. Nikdy nepoužíváme v oficiálním rozhovoru. V Narutu toto zájmeno používá například Naruto (a protože je Naruto drzý a nevychovaný spratek, tak ho používá při mluvení s kýmkoliv, včetně Hokageho) nebo Itachi, když mluví k Sasukemu. Ve Final Fantasy ho používá třeba Cloud. Důležitá věta: Ore wa Hokage ni naru = Já se stanu Hokagem.
• Watakushi: Velmi zdvořilá forma pro „já“. Použijeme pouze v případě, že hovoříme s někým nadřízeným nebo s někým, ke komu máme respekt. Mohou použít muži i ženy.
• Atashi a Asshi (aš-ši): Jsou méně zdvořilé než „watashi“ (až hovorové), používají je pouze ženy, ale nejsou tolik obvyklé.
• Washi: Toto zájmeno „já“ používají hlavně starší muži. Dává najevo vaši nadřazenost. V Narutu ho například používá Kyuubi nebo někdy Jiraiya.
• Ware: Tohle znamená taky „já“, ale nikdy se nepoužívá v hovoru (pouze v psané formě). Semtam ho používá například Gaara.

Dívky a ženy (ale mohou i muži) někdy místo „já“ používají své jméno. Většinou to pak zní zajímavěji.

Zájmeno TY

Zájmeno TY se používá méně, než já. Když potřebujeme říci, že se jedná o tebe, použijeme spíš přímo jméno (jakoby onkání). V případě, že to nejde (např. neznáme jméno), tak použijeme následující:

• Anata: Tohle je docela univerzální „ty“. Mohou použít jak muži tak ženy pro většinu situací. Příklad: Anata wa chekojin desuka? Jsi čech? „Anata“ se může hovorově vyslovovat jako „Anta“, ale to lze použít pouze mezi známými.
  Slovo „anata“ nebo „anta“ může také znamenat „drahý“ jako výraz pro druha v páru (manžel, přítel). To jste si museli všimnout v Cestě do fantazie, kdy manželka takto oslovuje svého manžela při vstupu do jeskyně.
• Omae: Tohle „ty“ znamená „Ty přímo přede mnou“ (protože MAE znamená „před“). „O“ na začátku znamenalo velkou uctivost, ale dneska už to není pravda a „omae“ se používá normálně v hovoru mezi stejně postavenými lidmi. Tohle používají hlavně muži, výjimečně ženy. Hovorová (ne moc slušná) verze je Omee (omé), což jste určite nepřeslechli u Ichiga z Bleache.
• Kimi: Kimi se používá mezi dobrými přáteli a v rodiném kruhu, tzn. mezi sobě rovnými. Dříve to znamenalo „výsost“ (jako císař), ale to už dneska neplatí. Ženy tohle používají velmi často, muži o něco méně. Určitě máte ještě v paměti 3. ending Shippuudenu „Kimi Monogatari“ neboli „Tvůj příběh“. V Narutu je slovo „kimi“ velmi časté.
• Kisama: Toto je velmi hovorové slovo používané pouze mezi velmi dobrými přáteli. Ženy toto slovo nikdy nepoužívají. Často ho v anime slyšíme od hlavních hrdinů, když řvou na své nepřátele (v překladech je to pak něco jako „ty hajzle“, „ty šmejde“ a podobně). Opět můžeme zmínit Ichiga v Bleachi, který to používá jako na páse.
• Temae: Použití trochu jako Omae, ale velmi zřídka. Používají muži, výjimečně ženy. Hovorová varianta „temee“ (temé) má význam jako „kisama“, ale ještě víc vulgární. V překladech se setkáte s výrazy jako „ty svině“, „ty s**či“ atd., ale ve skutčnosti to znamená stále pouze "ty".
• Yuu (jú): Mladí lidé, aby byli IN, tak používají z angličtiny převzaté „you“.

Zájmeno ON, ONA

• Ano Kata: V překladu „tamta osoba“ je velmi formální výraz pro ON nebo ONA. Používají muži i ženy.
• Ano Hito: V překladu „tamten človek“ je formální výraz pro ON nebo ONA. Používají muži i ženy.
• Yatsu: Neformální výraz pro ON nebo ONA. Něco jako „kámoš“. Používají muži i ženy.
• Aitsu: Velmi neformální výraz pro ON nebo ONA. Výhradně pro kamarády nebo opět jako urážlivé oslovení („ten šmejd“). Používají muži i ženy.
• Kare: Univerzální výraz pro ON. Když to používá žena, tak to může také znamenat „přítel“ (jako ten, s kým chodí), jestli to používají i 4% muži, to nevím. Jinak to používají muži i ženy.
• Kareshi: Kareshi je podobné jako Kare a znamená ON. Když to používá žena, tak to může také znamenat „milenec“.
• Kanojo (kanodžo): Kanojo znamená ONA a je to univerzálně použitelné jako Kare. Když to používá muž, tak to může také znamenat „přítelkyně“.

Množné číslo

Zájmena v množných číslech (my, vy, oni, ony) se vytvoří tak, že za zájmeno přidáme „tachi“ (tači). Použití je pak shodné s jednotným číslem. Mezi možné kombinace patří například:

• Watashitachi (watašitači) = My
• Bokutachi (bokutači) = My
• Oretachi (watašitači) = My
• Anatatachi (anatatači) = Vy
• Kimitachi (kimitači) = Oni
• Kanojotachi (kanodžotači) = Ony

Pro „My“ lze ješte použít „Wareware“, když mluvíte za nějakou skupinu a pro „Oni“ lze použít „Karera“.

Jak je ale napsáno výše, zájmena můžeme ve většině případů vynechat a spolehnout se na kontext. Takže když mluvíte na kámoše a řeknete otázku „Ashita dokoka ikimasu ka“, tak je jasné, že se ptáte jeho, zda zítra někam jde, a né jestli vy nebo někdo jiný někam jde. Nebo s někým mluvíte a řeknete „Ashita gakkou he ikimasen“, tak dá rozum, že asi mluvíte o sobě a říkáte, že zítra do školy nepříjdete, ale záleží na kontextu.

A co si tedy z toho všeho zapamatovat? Hlavně to, že zájmena se používají málo, pouze když není jasné, o koho jde. Dále je důležité umět alespoň „watashi“, „boku“, „anata“.

Mášo :

V dnešní lekci se naučíme, jak někomu něco navrhnout, někam ho pozvat a podobně. Tato gramatika je velmi užitečná, protože co kdybyste náhodou na ulici potkali nějakou kočku nebo nějakého kocoura z Japonska, že?

Tvar slovesa, který znamená "udělejme něco", se lehce vytvoří z tvaru MASU tak, že MASU nahradíme za MASHOU (MAŠÓ) ましょう. Nejlépe to bude vidět opět na příkladech:

Isshou ni ikimashou いっしょうに行きましょう = Pojďme spolu.
Hokage no jimusho de aimashou 火影の事務所で会いましょう = Sejděme se v Hokageho kanclu.
Ashita ramen wo tsukurimashou 明日ラーメンを作りましょう = Uvařme zítra ramen.
Kinyoubi ni disuko de dansushimashou 金曜日にディスコでダンスしましょう = Zatrsejme si v pátek na disku.

V případě, že za tvarem MASHOU použijeme tázací partikuli KA, tak dáváme najevo, že bereme v potaz názor druhé osoby. Příklady:
Janken wo shimashou ka? じゃんけんをしましょうか = Co takhle si zahrát "kámen-nůžky-papír"?
Doko he ikimashou ka? どこへ行きましょうか = Kam půjdeme?
Isshou ni eigakan he ikimashou ka? いっしょうに映画館へいきましょうか？ = Co takhle jít spolu do kina?
Nani wo tabemashou ka? 何を食べましょうか Co si dáme k jídlu?
Watashi to tsukiaimashou ka? 私と付き合いましょうか？ = Chodil(a) bys se mnou?

Slovíčka
isshou ni [iššó ni] = spolu いっしょうに
jimusho [džimuišo] = kancelář 事務所
aimasu (au) = setkat se 会う
ashita [ašta] = zítra 明日
tsukurimasu (tsukuru) [cukurimasu] = vyrábět, vařit, tvořit 作ります
tsukiaimasu (tsukiau) [cukiaimasu] = chodit s někým 付き合います
disuko [disko] = disko ディスコ
dansushimasu (dansusuru) = (moderně) tancovat ダンスします
janken [džanken] = kámen-nůžky-papír じゃんけん
shimasu (suru) = dělat します
doko = kde, kam どこ
eigakan = kino 映画館
nani = co 何

Účel cesty :

Často je potřeba určit, co a kam jdeme dělat, například věta "Půjdu se najíst do hospody". V dnešní lekci se dozvíme, jak na to. Ke slovesu pohybu, které bude například ve tvaru MASU, připojíme pomocí partikule NI に sloveso, které vyjadřuje akci na cílovém místě. Toto sloveso musí ale být ve speciálním tvaru, který získáme tak, že odstraníme koncovku MASU ます.
tabemasu - tabe 食べ
nomimasu - nomi 飲み
odorimasu - odori 踊り... atd.

Stavba věty je tedy následující:
(podmět + WA) cílové místo + HE + sloveso s činností bez MASU + NI + sloveso pohybu.
Do věty samozřejmě můžeme vkládat i další větné členy pomocí partikulí WO a TO (bude později).

Opět několik příkladů:
se slovesem jíst = tabemasu 食べます
Kyou resutoran he tabe ni ikimasu.
今日レストランへ食べに行きます。
Dnes se půjdu najíst do restaurace.

se slovesem pít = nomimasu 飲みます
Kinou biiru wo izakaya he nomi ni ikimashita.
きのうビールを居酒屋へ飲みに行きました
Včera jsem šel do putyky na pivo.

Se slovesem číst = yomimasu 読みます
senshuu icha icha paradaisu wo kakashi-sensei no otaku he yomi ni ikimashita.
先週イチャイチャパラダイスをかかし先生のオタクへ読みに行きました。
Minulý týden jsem šel k mistru Kakashimu domů číst Icha Icha Paradise.

Se slovesem koroshimasu = 殺します
masumi-chan wa ashita nodame-chan wo koroshi ni ikimasu.
ますみちゃんは明日のだめちゃんを殺しに行きます。
Masumi půjde zítra zabít nodame.

Slovíčka
resutoran = Restaurace レストラン
biiru [bíru] = pivo ビール
izakaya [izakaja] = tradiční japonská hospoda (putyka, pajzl) 居酒屋
senshuu [senšú] = minulý týden 先週
otaku = něčí domov (uctivý výraz) オタク

Přídavná jména :

V dnešní lekci se naučíme používat přídavná jména, abychom mohli tvořit košatější a složitější věty. Práce s nimi je oproti Češtině docela rozdílná, jelikož se dají časovat a často vystupují jako sloveso. K tomu se ale ještě dostaneme, ale až v příští lekci.

V Japonštině existují dva základní druhy přídavných jmen:

• I-přídavná jména い
  I-přídavná jména se časují (ano, nespletl jsem se, opravdu se časují, nikoliv skloňují) a dají se používat přímo před podstatným jménem bez jakékoliv další partikule. Tato zájmena vždycky v základním tvaru končí na hiraganu i い.
• NA-přídavná jména な
  Tato přídavná jména se nečasují ani nijak jinak nemění a k podstatnému jménu se připojují pomocí partikuje NA な. Tato přídavná jména většinou nekončí na i (ale mohou, výjimky je třeba si pamatovat).

Tolik k teorii, nyní si jako vždy uveďme několik příkladů na oba druhy.

i-přídavná jména příklady
Spoustu přídavných jmen už umíte ze slovíček, zde uvedu jen několik na ukázku použití:

atarashii kuruma 新しい車 = nové auto (ataraší)
takai yama 高い山 = vysoká hora
takai tokei 高い時計 = drahé hodinky
tsuyoi ninja 強い忍者 = silný ninja (cujoi nindža)
aoi umi 青い海 = modré (azurové) moře
kawaii sasuke-kun かわいいサスケくん = roztomilý Sasuke
hayai densha 早い電車 = rychlý vlak
tsumaranai jugyou 詰まらない授業 = nudná výuka [cumaranai džugjó]
utsukushii temari-chan 美しいテマリちゃん = krásná Temari [ucukuší]
ii hito いい人 = dobrý člověk [í hito]
atatakai hi 暖かい日 = teplý den
yasashii Orochimaru-sama 優しい大蛇丸様 = hodný Orochimaru.
Pozor nelze kombinovat 2 a více přídavních jmen za sebou (tzn. nelze například Aoi atatakai mizu = modrá teplá voda)

na-přídavná jména příklady
Těchto přídavných jmen je méně.
nigiyaka na machi にぎやかな街 = rušné město
kirei na hana キレイな花= hezká květina
hen na hito 変な人 = divný člověk
hansamu na kakashi ハンサムなカカシ = pěkný kakashi (hansamu je pouze pro muže)

Oba druhy těchto přídavných jmen lze samozřejmě používat ve větách, a to i samostatně (ovšem za NA-přídavné jméno musíme dát DESU, za I-přídavné jméno můžeme, je to pak slušnější).

Příklady
Chichi [čiči] wa kinou atarashii [ataraší] kuruma wo kaimashita
父は昨日新しい車を買いました
Táta včera koupil nové auto.

Imouto-san wa kawaii onna no ko desu ne
妹さんはかわいい女の子ですね
Vaše mladší sestra je roztomilá dívka, že?

Kesa furui densha de gakkou he ikimashita
今朝古い電車で学校へ行きました
Dnes ráno jsem jel do školy starým vlakem.

Kolín wa nigiyaka na machi [nigijaka na mači] dewa arimasen
コリーンはにぎやかな街ではありません
Kolín není rušné město.

Konoha wa ookii [ókí] sato desu yo
木の葉は大きい里ですよ
Konoha (Listová) je velká vesnice, víš.

Atsui desu ne
あついですね
Je vedro, co?

Kore wa takai desu
これは高いです
Tohle je drahé.

Naruto wa urusai desu
ナルトはうるさいです
Naruto je hlučný.

Ramen wa oishii ryouri [oiší rjóri] ]desu
ラーメンはおいしい料理です
Ramen je chutné jídlo.

Kabuto wa hen desu
カブトは変です
Kabuto je divný.

Kishimoto Masashi wa yuumei [júmei] na mangaka desu
岸本斉史は有名な漫画家です
Kishimoto Masashi je slavný autor manga komiksů.

V příští lekci se dozvíme, jak dělat záporná přídavná jména a minulý čas přídavných jmen. Bude to krapet delší lekce.

Přídavná jména ( pokračování ) :

V minulé lekci jsme se naučili základní pravidla pro použití přídavných jmen, tentokrát zkusíme trošku víc.

Zápor z i-přídavného jména

Minulý čas přídavných jmen

Příkladové věty:
Kuruma wa ookikatta desu. (ookii)
車は大きかったです
Auto bylo velké.

Kinou wa atsukatta desu. (atsui)
昨日はあつかったです
Včera bylo vedro.

Buta wa kitanakatta desu. (kitanai)
豚は汚かったです
Prase bylo špinavé.

Kobuta wa kitanakunakatta desu. (kitanai)
子豚は汚くなかったです
Prasátko (sele) nebylo špinavé.

Zabuza-san wa yasashikunakatta desu. (yasashii)
ザブザは優しくなかったです
Zabuza nebyl hodný.

Sushi wa mazukunai desu. (mazui)
寿司はまずくないです
Sushi není hnusné (nechutné).

Aisukuriimu wa amakatta desu. (amai)
アイスクリームは甘かったです
Zmrzlina byla sladká.

Tolik tedy k přídavným jménům. Nezapomeňte, že když vynecháte podmět, tak věta může mít význam pro všechny osoby. Takže KIREI DESHITA může znamenat: Bylo to hezké, Byla Hezká, Byl Hezký, Byli jste hezcí atd.....

Trénujte tvrdě, případné dotazy pište do komentářů. Snad jsem tam nenasekal moc chyb Ganbatte ne! がんばってね！

Partikule KARA,MADE :

Nuže, v minulé a předminulé lekci jsme se naučily používání příd. jmen. V této lekci bych vám rád přiblížil používání partikulí KARA a MADE.
Partikule KARA から
Partikule KARA nám osvětluje původ jakékoliv věci, určuje počáteční čas a říká důvody.
Partikule MADE まで
Tato partikule nám určuje konečný čas.

Zde vidíte, že KARA se vzahuje k podmětu i předmětu záleží na významu věty. Dalo by se připojit i ke slovesu.

Podmět + WA + Čas + MADE + Sloveso

Odsud vidíte, že MADE se vztahuje pouze k času.

MADE まで
Yamanaka no hanaya wa shichi ji made desu. Květinářství Yamanaka má otevřeno do sedmi hodin. ヤマナカの花屋は七時までです。

Společnný příklad:
Yamanaka no hanaya wa juu ji kara shichi ji made desu. Květinářství Yamanaka má otevřeno od 10 hodin do sedmi hodin. ヤマナカの花屋は十時から七時までです。

Slovíčka
Anohito - On, Ona, Ta osoba あの人
Kimasu (kuru) - Přijít 来ます
Hanaya - Květinářství 花屋
Ji - Hodina 時
Isogashii - Být zaneprázdněný 忙しい
Ikimasu (iku) - Jít 行きます

No, tak jsme u konce. Jediné moje plány do budoucna budou napsat další lekci slovíček, kterou tu již zanedlouho budete mít (pokud mi jí schválí, ale nevím proč by to neudělali). Co to bude je překvapení.

Dokončení partikulí :

Partikule, které bychom nyní již měli znát jsou, Wa, Mo, No, 1 význam partikule Ka, He, Wo, Ni, De, Kara a Made. Pokud některou neznáte, najdete ji v předchozích lekcích. Nyní se podíváme na zbytek.

Příslovce

Po delší době tu zase nějaká lekce přibýt prostě musí [to dokončení partikulí neznamená, že už sem nic nepřibude (partikule jsou gramatické částice a i když je budete perfektně zvládat, ještě pořád perfektně japonsky neumíte)]. Pusťme se do další lekce a pro tentokrát to budou ...

Příslovce - Fukushi 副詞

Příslovce :

Po delší době tu zase nějaká lekce přibýt prostě musí [to dokončení partikulí neznamená, že už sem nic nepřibude (partikule jsou gramatické částice a i když je budete perfektně zvládat, ještě pořád perfektně japonsky neumíte)]. Pusťme se do další lekce a pro tentokrát to budou ...

Příslovce - Fukushi 副詞

1. skupina: Všechna slovesa, jež ve slovníkové formě nekončí na -eru, -iru. Kořen je formován odtržením -u na konci a infinitiv zaměněním -u za -i. Příklad:

2.います、いる znamená být někde.
Příklad: Naruto-kun wa asoko ni imasu yo. ナルト君は彼処にいますよ。 Naruto-kun je támhle!
Watashi no kazoku wa moravia ni iru. 私の家族はモラヴィアにいる。 Má rodina je na Moravě.

3. あります、ある avšak také znamená být někde.
Příklad:Boku no shuriken wa doko ni arimasu ka. 僕の手裏剣はどこにありますか。 Kde jsou moje shurikeny? (Pozor! V případě にあります lze nahradit za です.)
Anta no enpitsu wa tsukue ni aru yo. あんたの鉛筆は机にあるよ。Tvoje tužka je přece na stole.

Rozdíl mezi います a あります je ten, že います se vztahuje pouze živým, pohybujícím se objektům tedy lidem a zvířatům. あります se tedy vztahuje pouze k neživým objektům včtetně stromům a rostlinám.

Dále pak všechny 3 tvary mívají často ve větách partikuli に (ni) nebo が (ga).
Příklad:Tsukue no shita ni neko ga imasu. 机の下に猫がいます。 Pod stolem je kočka.

Zápor:Zápor spony です bychom měli z předchozích lekcí znám pro připomenutí jsou to ではないです (dewa nai desu), ではありません (dewa arimasen), じゃないです(ja nai desu) a じゃありません(ja arimasen). Pro だ (tedy neutrální zdvořilost) je to pak じゃない(ja nai) a ではない (dewa nai). Pro います je to いません a pro いる je to いない (inai). Pro あります je zápor ありません (arimasen) a pro ある je to ない (nai).

V případě, kdy je nutná vysoká zdvořilost, se místo います používá 入らっしゃいます (irasshaimasu) a místo あります se používá ご座います (gozaimasu). Požívá se např. když s vámi bude mluvit recepce hotelu.

Příklad:
Moshimoshi, Tanaka-san wa irasshaimasu ka. もしもし、田中さんは入らっしゃいますか。Haló, je tam pan Tanaka?
Sumimasen ga, kono hoteru ni wa fakkusu ga arimasu ka. すみませんが、このホテルにはファックスがありますか。 Promiňte, ale je v tomto hotelu Fax?
Hai, gozaimasu. はい、ご座います。Ano, je.

Než lekci ukončím rád bych ještě řekl, že v knihách se můžete setkat namísto s です s である (dearu). Je to pouze knižní forma です. Má také stejný zápor a min čas.